Vladimir Vysockij

Vladimir Semjonovič Vysockij (, 25. ledna 1938 Moskva25. července 1980 Moskva) byl ruský písničkář, herec a básník.

Vladimír Vysockij patří dodnes k nejpopulárnějším a nejtalentovanějším umělcům v novodobých dějinách Ruské federace a bývalého Sovětského svazu.

Za svého života Vysockij nesměl v Sovětském svazu publikovat, vydávat desky ani oficiálně koncertovat. Jeho písně a verše se zachovaly díky amatérským nahrávkám i pozdějším profesionálním záznamům pořízeným při pobytech v zahraničí. Režim ho střídavě stíhal a toleroval. Byl přijímán sovětskou vládou jako herec, ale nikdy jako básník a zpěvák, i když jeho písně poslouchali i političtí funkcionáři včetně rodiny L. I. Brežněva. Kvůli písním měl Vysockij potíže se sovětskou mocí, které se promítly nejen do zákazu koncertování a nahrávání, ale omezovaly i jeho obsazování do filmových rolí. Jako herec se mohl realizovat především v moskevském Divadle na Tagance, legendární byla jeho interpretace Hamleta. Ve filmu debutoval v roce 1959 a za celou kariéru natočil přes dvě desítky filmů. Kromě hereckých rolí se na řadě filmů podílel jako skladatel a autor písní.

Jako básník se realizoval především v žánru autorské písně. Inspirován Bulatem Okudžavou začal své básně zpívat za doprovodu kytary. Zpočátku byly prováděny v kruhu přátel, později se staly široce známými díky magnetofonovým nahrávkám distribuovaným po celé zemi. Často vystupoval na polooficiálních koncertech pro publikum ze všech vrstev ruské společnosti. Posluchače si získával svým sugestivním pěveckým projevem a texty, které obsahovaly sociální a politické komentáře v často humorném pouličním žargonu.

Během Vysockého života jeho písně nezískaly v SSSR oficiální uznání. V roce 1968 byla v tisku zahájena kampaň s cílem zdiskreditovat jeho hudební a básnické dílo. Až do roku 1981 nebyly jeho texty knižně vydány v žádném sovětském nakladatelství. Cenzurní omezení byla částečně zrušena až po Vysockého smrti, kdy vyšla sbírka jeho básnických děl pod názvem ''Nerv''. Nicméně cenzurní kontrola nad publikováním Vysockého básní a písní, stejně jako jemu věnovaných novinových a časopiseckých článků, pokračovala až do perestrojky. Legalizace jeho práce začala v Sovětském svazu v roce 1986, kdy byla na Svazu spisovatelů SSSR vytvořena komise pro literární dědictví Vysockého. Dospěla mimo jiné k závěru, že Vysockij, který zaujímá jedno z ústředních míst v historii ruské kultury 20. století, měl silný vliv na formování názorů svých současníků a následujících generací.

Vysockij se celý život potýkal s alkoholismem. Na vrcholu slávy koncertoval, nahrával, natáčel, zkoušel v divadle, po nocích psal básně a to vše tempem, které nakonec nedokázal zvládnout bez pomoci drog. To se podepsalo i na jeho předčasné smrti. Získáno z Wikipedie
Zobrazuji 1 - 7 z 7 pro vyhledávání: 'Vysockij, Vladimir, 1938-1980', doba hledání: 0,03 s.
Autor Název Vydáno Dostupnost
Vysockij, Vladimir, 1938-1980 Le monumet [zvukový záznam] / Vladimir Vysockij 1995
Vysockij, Vladimir, 1938-1980 Ja ne verju sud'be / Vladimir Vysockij 2009
Vysockij, Vladimir, 1938-1980 Dobro ostaetsa dobrom / Vladimir Vysockij 2003
Vysockij, Vladimir, 1938-1980 Nepiju sám / Vladimir Vysockij ; [texty vybral a přeložil Milan Dvořák] 2006
Vysockij, Vladimir, 1938-1980 Grand collection. 2 [zvukový záznam] / Vladimir Vysockij 2004
Vysockij, Vladimir, 1938-1980 Marina Vladi poet pesni Vladimira Vysockovo. Vladimir Vysockij poet svoji pesni [zvukový záznam] / Vladimír Vysockij 1987
Vysockij, Vladimir, 1938-1980 Pesni [zvukový záznam] / Vladimír Vysockij 1980
Vyhledávací nástroje: RSS Poslat e-mailem